Farnost Želetice

Pořad bohoslužeb v týdnu od 2.12. do 8.12.

K založení kostela sv. Jakuba v Želeticích došlo v polovině 13. století. Želetice jako někdejší majetek kostela břeclavského přešly v roce 1131 ke kostelu olomouckému a byly později lenním statkem olomouckého biskupství. Olomoučtí biskupové postupně dávali své statky v léno menším šlechticům a zemanům za roční plat a dovolovali jim Želetice svobodně předávat nebo prodávat.

Faru v Želeticích založilo olomoucké biskupství. První zprávu o faráři v Želeticích máme z roku 1411. Jmenoval se Benedikt. V 15. století bránili biskupové Želetice před husitským učením, ale dochovala se zpráva faráře Jana ze Želetic, který roku 1516 žaloval nekatolického pána Pročka ze Zástřizel o desátek z Nenkovic. Tento pán tíhl i s mnohými poddanými tajně k jednotě bratrské a nepřál faráři. V roce 1560 žaloval u biskupa tehdejší majitel Želetic Beneš Krčma z Koněpas pro nějaký těžký přestupek želetického faráře Jana Litvína, který pak byl i ve Vyškově vězněn. Možná se chtěl jen zbavit katolického kněze, poněvadž i na biskupském statku želetickém se začalo ujímat učení Jednoty bratrské.

Později nebyl v Želeticích 10 let katolický kněz, fara a kostel pustly a podle lidové paměti kostela užívali Bratři (habáni). Teprve kolem roku 1606 po zakročení biskupa byla postavena fara a obnoven kostel. Posledním známým farářem dosazeným až roku 1614 byl mikulovský kaplan Václav. Za třicetileté války zpustly s dědinou kostel i fara a farnost byla roku 1641 přidělena do Ždánic. Kostel byl později obnoven a přeměněn v kapli, v níž byly konány jen občas služby Boží a udíleny svátosti (1678).

Lupičské vpády Kuruců podnikané od roku 1705 do ždánské krajiny postihly nejednou i Želetice. Ve ždánské farní kronice najdeme zápis: “Dne 20. května 1710 pro nedbalost lidskou byl vypleněn kostel sv. Jakuba v Želeticích, fara a 25 domů.“ Z kostela se pak stala už jen malá kaple. Na vrub Kuruců spadá pravděpodobně i požár „malé želetické kaple“ v roce 1713. Podle farního protokolu byla obnovena a zvětšena kaple majitelem ždánského panství knížetem z Liechtensteina v letech 1721 – 1732. Tuto podobu měl kostel až do roku 1925, kdy byla provedena velká oprava a přístavba bočních kaplí. V roce 1785 byla u kostela postavena farní budova a v tomto roce též obnovena farnost Želetice. Prvním farářem v ní byl Karel Ulrich. Od zřízení fary až do dnešních dnů sloužilo v Želeticích 17 kněží mimo kaplanů.

Gotický presbytář s gotickým vítězným obloukem je nejstarší zbytek původního kostela. Loď stojí z neznámých důvodů k presbytáři šikmo. Původní hlavní oltář byl zděný, s dřevěným svatostánkem a obrazem sv. Jakuba. Tento oltář byl nahrazen oltářem od Josefa Stříže z Bučovic. Na tomto oltáři byl nový obraz sv. Jakuba malovaný Františkem Sequensem. V bočních kaplích byly oltáře vpravo s obrazem sv. Vendelína a vlevo s obrazem Panny Marie a soškou sv. Anny.

V roce 1917 v období 1. světové války byly ze želetického kostela zrekvírovány tři památné staré zvony a nové pořízeny v roce 1919. Původní hřbitov se nacházel kolem kostela a od poloviny 19 století se pohřbívá na hřbitově u silnice k Nenkovicím.

V roce 1822 dobrodinci zbudovali v kostele kazatelnu a v roce 1851 byly zbudovány nové varhany. V roce 1925 při generální opravě a přestavbě kostela byly pořízeny nové varhany, lavice, křtitelnice a kazatelna. Celková oprava si vyžádala náklady ve výši 22.4480,- korun. Vymalování kostela bylo provedeno podle návrhů akademického malíře Jano Köhlera z Nenkovic.

V roce 1954 byla provedena další nákladná oprava. Při této příležitosti byla provedena nástropní malba akademickým malířem Sychrou z Kyjova. Byly vytvořeny dvě nástěnné malby a to „Poslední večeře Páně“ a „Zvěstování Panny Marie a Nanebevzetí Panny Marie“.

V roce 1972 při úpravách interiéru kostela u příležitosti zavedení nových liturgických obřadů, byl odstraněn hlavní oltář, boční oltář a kazatelna. Na místě hlavního oltáře byl vybudován svatostánek se třemi deskovými obrazy. Autorem byl akademický malíř Ludvík Kolek.

V roce 2000 byla dokončena venkovní generální oprava kostela a jeho osvětlení. V roce 2003 byl do kostela nainstalován nový pseudogotický oltář.

Do želetické farnosti náležela obec Dražůvky, která byla v 60. letech 20. století přifařena do Archlebova. Nyní tvoří farnost obce Nenkovice, Stavěšice, Strážovice a Želetice. V obci Strážovice se nachází filiální kaple Nejsvětější Trojice z let 1751 – 1753, kdy byla vystavěna jako zámecká kaple. Ve Stavěšicích stojí kaple sv. Floriána z roku 1730. U hřbitova v Nenkovicích stojí moderní kaple z konce 20. století vytvořená rozšířením obřadní síně. Zasvěcená je Nanebevzetí panny Marie. Ve všech těchto kaplích a kostelích jsou pravidelně slouženy mše svaté.

Fara v Želeticích je v současné době prázdná, posledním knězem, který na faře bydlel a ve farnosti dlouhá léta působil byl P. Josef Paseka, který zemřel v roce 1997. V roce 2007 byl zrekonstruován farní dvůr, který nyní slouží pro pořádání společenských setkání. Na faře bylo v roce 2008 vybudováno nové sociální zařízení a fara prošla postupnou rekonstrukcí. Její prostory využívá ke svým schůzkám oddíl skautů, chrámový pěvecký sbor, nebo jsou využívány k pořádání společenských akcí.

Přehled kněží (administrátorů), kteří ve farnosti působili od roku 1997:

P. Josef Šedivý, kněz z Věteřova, působil ve farnosti od roku 1997 do 31.7.2011

P. Vít Martin Červenka, kněz z Věteřova, působil ve farnosti od 1.8.2011 do 31.7.2014

P. Josef Pohanka, kněz ze Žarošic, působil ve farnosti od 1.8.2014 do 14.10.2022

P. Pavel Lacina, kněz ze Žarošic, působil ve farnosti od 15.10.2022 do 31.7.2024

P. Martin Pastrňák, kněz z Věteřova, působí ve farnosti od 1.8.2024

Adresa farního úřadu:

Římskokatolická farnost Želetice
696 37 Želetice 72

Kontakt na administrátora farnosti:

P. Martin Pastrňák
697 01 Věteřov 175
Tel: +420 730 176 785
e-mail: m.pastrnak@volny.cz 

Telefonní čísla farních úřadů pro naléhavé případy :

Žarošice        +420 518 631 616
Ždánice         +420 518 633 380
Dambořice    +420 606 450 370
Kyjov             +420 518 612 201
Hodonín        +420 518 344 543