V katastru obce Želetice se nachází několik kopců, které se vyznačují zvláštní faunou a flórou, nazývané Adamce. Je to oblast poměrně teplá a suchá. V této kombinaci sucha a navíc horka mohou přežívat pouze vybrané druhy rostlin a živočichů, které pochází ze Středomoří nebo z ruských stepí. Ty naopak nejsou schopny přežít v okolní krajině, a jsou proto vzácné.
Adamce byly v minulosti využívány jako pastvina pro dobytek, částečně koseny i vypalovány, což umožnilo výskyt stepních druhů. Třešňový sad v západní části byl založen v roce 1937. Stepní porost pod ním je mírně omezen. Území se nachází na úbočí kopce Homole mezi obcemi Želetice a Nenkovice, 273 metrů nad mořem. Svahy dosahují místy sklonu až 45°. Průměrná roční teplota přesahuje 9°C a celkový úhrn srážek 500 mm. Oblast je odvodňována potokem Trkmanka, který se vlévá do Dyje.
Národní přírodní památka Na Adamcích je jednou z nejpestřejších moravských stepí. Její rozloha činí 7,47 ha a nachází se přibližně jeden kilometr jihozápadně od obce Želetice. Geologický podklad tvoří Ždánsko - hustopečské souvrství, které je tvořeno vápenitými jíly, slíny a drobivými slidnatými pískovci. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - středisko Brno - provádí na tomto území botanický a zoologický průzkum. Inventarizační průzkum byl prováděn v roce 1990 PhDr. Liborem Ambrozkem a Janem Wilemem Jongepierem.
Česká inspekce životního prostředí spolupracuje s OÚ Želetice na vytvoření ochranného území kolem Národní přírodní památky. V minulosti ohrožovaly území černé skládky i invaze zahrádkářů vyrývající rostliny. V současné době je toto území ohroženo hospodařením na přilehlých pozemcích hlavně nad horní hranou. Splachy z kultur pěstovaných v těsné blízkosti chráněného území negativně ovlivňují stepní vegetaci. Hlavně aplikování postřiků na ochranu rostlin má negativní dopad na narušování stávajících jedinečných společenstev. Proto se kolem celého chráněného území vytváří 10 m široký travnatý lem, který se má 2x ročně kosit. Nesmí se na něm používat hnojiva ani chemické prostředky.Český úřad ochrany přírody středisko Brno vypracoval v roce 1993 plán péče pro toto chráněné území. Cílem je zachování pozůstatku přirozených stepních rostlin a zlepšení přírodního a krajinného prostředí. V rámci tohoto plánu se zavázal OÚ Želetice, jakožto jediný vlastník území, k provedení, případně zajištění kosení travních porostů a odstranění vykosené hmoty. Porosty na určených plochách se musí kosit 1x za 3 až 4 roky. Plochy, kde se nacházejí kavylové a nízkostébelné porosty, je však možné ponechat bez zásahu. Dále zajistil OÚ se členy Mysliveckého sdružení odstraňování nežádoucích dřevin, hlavně borovic. Nepůvodní druh slivoně a skalníků i borovic by v budoucnu mohl představovat nebezpečí z hlediska zastínění svahu ležícího nad ním a dále šíření borovic a skalníků z náletu.
Celé chráněné území bylo označeno sedmi tabulemi se státním znakem a byly instalovány informační tabule. Byla odstraněna také bývalá střelnice.
Svahy Adamců jsou však také ohroženy sesuvy a nebezpečné jsou i požáry. 6. srpna 1993 schválilo Ministerstvo životního prostředí plán péče a ochrany pro toto území.
Ve studiích flóry na naší chráněné lokalitě se jako kriticky ohrožené druhy (kategorie C1) uvádějí lýkovec vonný (Daphne cneorum) - jarní keříček vysoký jen několik centimetrů, dále statný druh hadinec nachový (Echium maculatum) - vyskytující se v ČR jen na 12 lokalitách, jarní mrkvovitá rostlina bezobalka sivá (Trinia glauca) a vzácná orchidej s názvem vstavač osmahlý (Orchis ustulata).
V kategorii silně ohrožených druhů (C2) zde najdeme z jarních rostlin např. bohatou populaci hlaváčku jarního (Adonis vernalis), kosatec nízký (Iris pumila), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), z orchidejí např. vemeníček zelený (Coeloglossum viride) a vstavač vojenský (Orchis militaris). Z dalších silně ohrožených druhů se tu vyskytuje koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica), rozrazil rakouský (Veronica austriaca), sinokvět měkký (Jurinea mollis), zvonek boloňský (Campanula bononiensis), sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa) a další.
Z ohrožených druhů (kategorie C3) u nás roste hojně vítod větší (Polygala major), hvězdnice chlumní (Aster amellus), kavyl Ivanův (Stipa pennata), dále kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), kozinec dánský (Astragalus danicus), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca), modřenec chocholatý (Muscari comosum), sasanka lesní (Anemone sylvestris), černýš rolní (Melampyrum arvense), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), oman mečolistý (Inula ensifolia), zvonek sibiřský (Campanula sibirica), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), len tenkolistý (Linum tenuifolium). V květnu a červnu tvoří dominantu omamně vonící růžovokvětá vysoká rostlina třemdava bílá (Dictamnus albus), zatímco koncem léta ji střídá žlutá rostlina hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris).
Ze vzácnějších druhů rostlin vyžadujících další pozornost (kategorie C4a) zde najdete např. černě kvetoucí piplu osmahlou (Nonea pulla), strdivku sedmihradskou (Melica transsilvanica), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), ostřici nízkou (Carex humilis), smldník jelení (Peucedanum cervaria), úročník bolhoj (Anthylis vulneraria), kostřavu walliskou (Festuca valesiaca) a další druhy.
Z druhů, které nejsou ohroženy, zde má velkou populaci mezi jarními rostlinami např. prvosenka vyšší (Primula elatior) a šalvěj luční (Salvia pratensis). Mezi pozdnější dominanty patří tráva válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), mařinka psí (Asperula cynanchica), tužebník obecný (Filipendula vulgaris) a spousta dalších zajímavých rostlin, které nelze jmenovat. Všechny rostliny jsou chráněny zákonem.
Na teplomilných druzích rostlin je závislá celá řada vzácných druhů hmyzu. Území je jedním z posledních útočišť opylovačů z řádu blanokřídlých a řady druhů parazitického hmyzu, který v okolních zónách funguje jako důležitý regulátor populační hustoty zemědělských škůdců. Keře a stromy ukrývají mnoho vzácných druhů ptáků. Ornitologové uvádějí výskyt 37 druhů, např. strnad luční, žluva hajní nebo strakapoud jižní. Přirozený porost na Adamcích nenarušují jen nevhodné výsadby dřevin, ale i plevele, jako je kopřiva, pcháč oset.
Přesto však můžeme říci, že Adamce jsou jednou z nejzachovalejších stepních lokalit na Jižní Moravě.
V roce 2004 byl dán návrh na zařazení lokality do soustavy NATURA 2000. Jako chráněné území byla tato lokalita vyhlášena výnosem MK ČR 29. prosince 1972. Nachází se na úbočí kopce Homole mezi obcemi Želetice a Nenkovice, 273 metrů nad mořem. Výskytiště mnoha vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.